Připomínáme si historické události – 6. část
Světový den dárců krve připadá každoročně na 14. 6. Slaví se od roku 2004 díky iniciativě Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Cílem je poděkovat dárcům za jejich nezištnou pomoc zachraňující životy a vyjádřit stálou celosvětovou potřebu bezpečné krve.
14. červen nebyl vybrán náhodně, jedná se o den narození rakouského lékaře a biologa Karla Landsteinera. Tento muž zkoumal lidskou krev, objevil Rh faktor a za svůj výzkum dostal v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Nebyl ale jediným, který v této oblasti lékařství působil. Jan Janský, český neurolog a psychiatr, objevil čtyři základní krevní skupiny. Vysvětlil, že se některé krevní skupiny mezi sebou nesnáší, což bylo také důvodem častých neúspěchů při transfuzi.
Stát se dárcem krve není nijak složité, může jím být každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let, který vyplní dotazník, jeho krev projde testy a který dodržuje doporučené intervaly mezi odběry. Darovat lze na transfuzních odděleních nemocnic či mobilních odběrových místech.
V České republice daruje krev přes 220 000 lidí a ročně přibude asi 30 000 nových dárců. Přibližně 80 000 dárců však stále chybí, doporučený počet by měl být aspoň 300 000. V celém světě najdeme dárců desítky milionů.
Na závěr bych chtěla připomenout, že dárcovství krve je bezpečný a bezbolestný projev solidarity, který může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí jiného člověka, ať už při operaci, po úrazu či při léčbě krevních nemocí.
(text a odkazy Jana Hubáčková, 2. C)
YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=iZZ5-YNbf2w
https://www.youtube.com/watch?v=Vt-rNWczyq4
https://www.youtube.com/watch?v=bGhxulE4CsM
