Goodbye Newcastle, za rok na shledanou v Chrudimi!

Je pondělí 7. listopadu šest hodin večer. Sedíme na palubě Boeingu 737 a pozorně posloucháme letušku, která nám anglicky uděluje poslední pokyny před startem: „Připoutejte se prosím a vypněte všechna elektronická zařízení.“ Ještě několik bezpečnostních pokynů a letadlo se rozjíždí po ranveji, zvyšuje svoji rychlost, neviditelná síla nás tlačí do sedaček a náhle cítíme, že jsme se odlepili od země. Poslední pohled z okénka na osvětlenou Prahu a vydáváme se na dvouhodinový let s cílem Velká Británie, Newcastle upon Tyne. I letos se nám podařilo s partnerskou školou Churchill Community College uskutečnit společné setkání, tentokrát jsme se vydali my do Anglie.

První překvapení přišlo hned po přistání na letišti v Newcastlu. I když naše hodinky ukazovaly téměř devět hodin (pravda, v Anglii bylo teprve osm), v příletové hale nás vítal nejen Malcolm Jacobs – učitel z CCC, ale i studenti, kteří vloni pobývali v Chrudimi. Moc nás to potěšilo. Všichni nás doprovodili až do hotelu, kde na nás čekaly první „anglické nástrahy“ – zásuvky, se kterými nic nepořídíte bez speciálních redukcí (byli jsme vybaveni, přeci nezůstaneme bez „připojení“), sprcha, ke které chyběl manuál jak na ni (my jsme si ale poradili!), dveře s nápisy push a pull, vyhýbání se ostatním hostům na schodech (vpravo se tu zkrátka nechodí), jídelní lístek, z kterého jsme si vybírali své první jídlo v UK a mnozí jen matně tušili, co nám přistane na talíři (od čeho ale máme slovník v mobilu, ne?).

Od úterního dopoledne začal náš čas neskutečně rychle ubíhat. Viděli a zažili jsme toho v Anglii tolik, jako bychom tam byli celý měsíc – prohlédli jsme si školu, seznámili anglické studenty s Českou republikou, Chrudimí a obchodní akademií, zorganizovali sportovní dopoledne pro děti, sehráli „mezinárodní“ turnaj v bowlingu a kin-ballu (mimochodem tuto hru se naučili Angličané vloni u nás a už mají svůj míč domaJ), navštívili přístav, setkali se s rybáři, podívali se na loď dobrovolných mořských záchranářů, fotili noční Newcastle s profesionálním fotografem, absolvovali prohlídku starobylého hradu se skvělým průvodcem, učili češtinu děti ze základní školy, strávili dopoledne ve skanzenu Beamish a samozřejmě došlo i na „retail therapy“J – nákup suvenýrů a dárků. Navštívili jsme i místo, které je považováno za symbol severu Anglie – Angel of the North – ocelová socha anděla vysoká 20 metrů a vážící více než 200 tun.

A pak tu bylo páteční ráno – poslední anglická snídaně, poslední pohled na mosty přes řeku Tyne, cesta na letiště a pak už jen vzdalující se anglická pevnina…. Tak za rok zase na viděnou!