8.10. – Památný den sokolstva

Připomínáme si organizaci, která má v české historii své důležité místo, je jí Sokol. Vznikl 16. února 1862 a jeho zakladateli byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Původní myšlenka byla založena na principu „ve zdravém těle zdravý duch“ a zahrnovala nejen tělesné cvičení, ale také přednášky, výlety a diskuse. Tyrš vše považoval za způsob, jak rozvíjet morální a intelektuální hodnoty člověka. Při tvorbě tohoto systému se také inspiroval německými tělovýchovnými spolky.

V začátcích byli v Sokole pouze muži, postupně se však do sokolského hnutí zapojovaly také ženy. Vznikaly sokolské jednoty po celých českých zemích a důležitou součástí hnutí se staly všesokolské slety. Sokol se navíc od počátku neomezoval pouze na tělesnou výchovu, ale měl také výrazný vlastenecký charakter.

Když dnes slyšíme slovo Sokol, nejspíš si představíme partu lidí, kteří nacvičují v místních tělocvičnách. Jenže Sokol nebyl vždy jen sportovní organizací. V průběhu historie se několikrát ukázal jako důležitá podpora českého národa. Už během 1. světové války se někteří sokolové zapojili do odboje a podíleli se také na vytváření československých legií. Po vzniku Československa v roce 1918 se sokolové podíleli například na zajištění pořádku a na obraně nového státu.

Dalším velmi důležitým momentem bylo období 2. světové války a Protektorátu Čechy a Morava. Sokolové se zapojili do domácího odboje. Vznikla například organizace Obec sokolská v odboji, jejíž členové předávali zprávy, ukrývali odbojáře a pomáhali také s podporou parašutistů. Sokolská odbojová síť se nakonec významně podílela i na přípravě a uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha. Nacisté si byli vědomi, že Sokol představuje pro jejich režim nebezpečí. Už v dubnu 1941 byla jeho činnost zastavena. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora se však represe ještě více vystupňovaly.

V noci ze 7. na 8. října 1941 proto nacisté spustili takzvanou Akci Sokol. Gestapo začalo podle připravených seznamů systematicky zatýkat sokolské činovníky z ústředí, žup a jednotlivých jednot. Bylo zatčeno přibližně 1 500 sokolů. Mnozí z nich byli vězněni a mučeni a následně deportováni do koncentračních táborů, zejména do Osvětimi. Téměř 93 % zatčených sokolských činovníků se konce války nedožilo. Ještě během této vlny zatýkání, 8. října 1941, Reinhard Heydrich podepsal úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské. Sokol byl nacisty považován za jednu z nejnebezpečnějších domácích organizací.

Po skončení války byla jeho činnost Sokola obnovena. Po komunistickém převratu v roce 1948 však začal být znovu postupně potlačován a jeho činnost byla nakonec v rámci sjednocené tělovýchovy ukončena. Pokus o obnovení přišel během Pražského jara v roce 1968, ale po sovětské invazi a následné normalizaci byl Sokol opět potlačen. K plnému obnovení jeho činnosti došlo až v roce 1990.

Dnes je Sokol opět aktivní a sdružuje více než 160 000 členů. Jeho historie tak není jen příběhem sportu, ale také příběhem vlastenectví, odboje, odvahy a obětí lidí, kteří byli ochotni bojovat za svobodu. A právě proto si 8. října připomínáme Památný den sokolstva – jako poctu všem sokolům a sokolkám, kteří položili svůj život za svobodu, demokracii a samostatnost. Památný den sokolstva je od roku 2019 významným dnem České republiky.

„V zdravém těle zdravý duch!

Tužme se!

Paže tuž, vlasti služ!

V mysli vlast, v paži sílu!“