28. září – Den české státnosti
28. září slavíme Den české státnosti. Přestože se to podle názvu nezdá, svátek je připomínkou dne smrti sv. Václava, přemyslovského vládce, svatořečeného mučedníka, ale hlavně patrona české země.
Václavovi prarodiče, Ludmila a Bořivoj I., první historicky doložení kníže a kněžna v Čechách, se nechali pokřtít. Můžeme říct, že křesťanství tu bylo v té době již zakořeněno. Václav o svého otce Vratislava I. přišel ještě jako malý, vzhledem k věku nebyl schopný vládnout. Trůnu se prozatím ujala jeho matka, Drahomíra ze Stodor. Chlapcovu výchovu a vzdělání si vzala na starost jeho nábožensky založená babička, ke které měl nejblíže. Politické spory obou žen o vztah k Sasku a Bavorsku vyústily v Ludmilinu vraždu. Byla uškrcena vlastním závojem na Tetíně. Vraždu si objednala právě Drahomíra.
Václav začal vládnout knížetství nejpozději roku 925, kdy nechal ostatky své babičky převést z Tetína do Prahy. Rozvázal vztahy s Bavorskem, na které byli Přemyslovci vázáni již tradičně, a přiklonil se k Sasku, kterému také platil daň za mír. To Čechy chránilo před saskou dobyvačnou politikou. A přestože je tento “mnich na trůně” podle pověstí známý svou štědrostí a zbožností, byl to také schopný vojevůdce. Mluví se například o střetu se vzbouřeným kouřimským knížetem, který vyhrál.
Václavova mírová politika se jeho mladšímu bratrovi, po suverenitě toužícímu Boleslavovi, moc nelíbila. Boleslav tak pozval roku 935 svého bratra na hostinu do Staré Boleslavi. Václav šel druhý den ráno ještě před rozbřeskem na ranní mši. Před kostelem ho jeho bratr napadl, ale ne fatálně. Václav se běžel schovat do kostela, ale ten byl zamčený. Boleslavovi spiklenci ho ubili.
Proč se ale tento státní svátek nejmenuje po sv. Václavovi, když je mu věnován?
Den smrti sv. Václava si lidé připomínali již za I. republiky. Jeho oblíbenosti si ale později všimli nacisté, zejména Heydrich, a chtěli ho využít k propagandě. Václavovu vazbu na Sasko vykládali jako pouto s Německem a chtěli mu připsat německý původ. Jeho motiv se dokonce objevil na pětitisícovce.
V roce 2000 se v Poslanecké sněmovně projednával zákon o stáních svátcích. Původní návrh na pojmenování 28. září zněl “Den české státnosti – Svatý Václav”. Při čtení to ale tehdejší premiér Miloš zeman označil za symbol servility a kolaborace. Nakonec poslanec Tlustý navrhl, aby se svátek jmenoval jen “Den české státnosti”.
Tak jsme přišli k svátku, který se ani nejmenuje po svém patronovi.
(text a odkazy připravila Jana Hubáčková, 3. C)
Slavné dny:
https://www.slavne-dny.cz/episode/517938/svatek-svateho-vaclava-den-ceske-statnosti-28-zari
Videa k tématu:
https://www.youtube.com/watch?v=KpEvNhmciNs
