28. březen – Den učitelů
Hádám, že už všichni z vás někde slyšeli tu onu slavnou frázi: “Škola hrou!” Za životem Jana Amose Komenského, jehož narození (28. březen 1592) si dnes připomínáme, se však neskrývají jenom literární a pedagogická díla, jako jsou Labyrint světa a ráj srdce, Orbis Pictus nebo Velká didaktika, ale i silný životní příběh, který spíš připomíná horskou dráhu.
Není úplně jisté, kde se Jan Amos narodil. Přestože se nejčastěji mluví o Nivnici, kolují i teorie o Uherském Brodě nebo obci jménem Komňa (od jejího názvu bylo koneckonců odvozeno rodinné příjmení).
Ve dvanácti letech Jan osiřel a přišel o dvě sestry, a tak se o něj starali příbuzní. Vystudoval Bratrskou školu v Přerově, kde později také působil. Byl vysvěcen na kněze a následně i posledního biskupa Jednoty bratrské.
Třicetiletá válka mu jako nekatolíkovi velmi zkomplikovala život. Lidé veřejně pálili jeho knihy. Musel se skrývat, neustále přesouvat z místa na místo a čelit hrozbě prozrazení kvůli své duchovní činnosti. Ani jeho rodině se pohromy doby nevyhnuly. První manželka i obě jejich děti zemřely při morové epidemii ve Fulneku, kde ještě před bitvou na Bílé hoře působil.
S vydáním Obnoveného řízení zemského přišla další rána. Všichni jinověrci se buď museli vystěhovat, nebo přestoupit ke katolictví. Komenský odešel se svou druhou manželkou do polského Lešna, které se stalo jeho druhým domovem.
Zvěsti o pedagogických schopnostech Komenského se po světě rychle šířily, a tak se přesunul do Londýna, kde mu ale občanská válka překazila plány na zamýšlené školské reformy. Poté se na nabídku městské rady usadil v Amsterdamu.
Přišel rok 1648 a s ním další rány. Vestfálský mír sliboval, že panovník si bude moct zvolit vyznání na svém území, ale Habsburská monarchie trvala na katolictví. Komenský se přesunul zpátky do Lešna, kde mu ale ještě tentýž rok zemřela i druhá manželka.
Po čtyřech letech v Sedmihradsku se se svou třetí manželkou vrátil zase do Lešna, kde na něj čekala ta největší katastrofa. Náboženské neshody vyvrcholily vypálením Lešna roku 1656. Komenský stihl zachránit život sobě a své rodině, ale už ne svému dílu. Plameny pohltily rukopisy i Poklad jazyka českého, který Jan Amos považoval za své největší dílo.
Konečné útočiště nalezl v Amsterdamu. Zde se věnoval hlavně pansofickým dílům, kterými chtěl usmířit svět skrze bourání jazykových bariér a propojování všech vědních oborů.
Jan Amos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 ve věku 78 let. Byl pohřben v Naardenu. Ani na sklonku jeho života ho neopustila tvůrčí síla a víra, že jednou se svět stane lepším místem.
Co říct na závěr? Možná jen to, že odkaz Učitele národů je tu stále s námi, ať už v podobě jazykových učebnic, které se stále tvoří podle jeho vzoru, nebo v podobě ceny Zlatý Ámos. Je jenom škoda, že ho za jeho doby docenili spíš v zahraničí než v jeho rodné zemi.
Na počest jeho památky se dnes slaví Den učitelů.
text a videa Jana Hubáčková, 3. C
Videa k tématu:
Jan Amos Komenský: Jeden z největších Čechů, který nikdy neztratil víru
Pavel Koutský: 65 Jan Amos Komenský Dějiny udatného českého národa (2013)
