14. 5. 1316 – narození Karla IV.
Co by to bylo za Čecha, který by neznal Karla IV., že? Asi každý slyšel o jeho vládě, stavbách a Novém Městě Pražském, bohabojnosti, čtyřech manželkách…
Známe ale také jeho dětství a mládí? Karlův život byl mnohem barvitější a bouřlivější, než jak si ho pamatujeme ze školních lavic.
Budoucí král a císař se narodil 14. května 1316 Elišce Přemyslovně a Janu Lucemburskému, který byl pro svůj vztah k Čechám přezdívaný „král cizinec”. Nenarodil se na Pražském hradě, ale pravděpodobně v domě U Kamenného zvonu, jenž sloužil jeho rodičům jako dočasné obydlí, protože Starý královský palác byl po požáru z roku 1303 neobyvatelný. Také se nejmenoval Karel, ale Václav.
Jeho dětství bylo silně poznamenáno komplikovaným vztahem rodičů, povahou nezodpovědného otce a politickou situací v zemi. Jako miminko byl s matkou ukrytý na hradě Křivoklát, poté byl od Elišky odtržen a uvězněn na hradě Loket. Královský otec chtěl šlechtě zabránit v dosazení malého Václava na trůn. Odmítal se o moc dělit. Svou matku Václav opět spatřil až v roce 1323, krátce před odjezdem do Francie, kam byl poslán na výchovu na královský dvůr. Víckrát už ji nikdy neviděl.
Ve Francii se budoucímu panovníkovi vedlo lépe. Získal skvělé vzdělání a důležité kontakty. Toto ale zdaleka nebyla jediná změna v Karlově životě, která ho ve Francii potkala. Jak už to v historii bývá, dětský politický sňatek ho neminul. Jeho první ženou se stala Blanka z Valois. V době svatby jim oběma bylo teprve sedm let, a tak žili ještě dlouho odděleně. Další změnou bylo přijetí nového jména při biřmování. Jméno patřilo jeho strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličnému.
Na jaře roku 1330 byl i s manželkou povolán do Lucemburska a o rok později do Itálie, kde poznal sílu intrik. Otrávenému jídlu, které bylo jemu a jeho družině podáno k snídani, se vyhnul jenom náhodou. V tomto období zažil i svou první bitvu.
Do rodné Prahy se vrátil 30. října 1333 jako moravský markrabě. Svou zemi nalezl ve zbídačeném stavu. Vlast byla zadlužená, hrady zastavené, Pražský hrad stále neobyvatelný. Sedmnáctiletý kralevic měl před sebou opravdu hodně práce.
Přestože se nedá říct, že by byl život Otce vlasti procházka růžovým sadem, podařilo se mu strádající zemi poměnit k nepoznání. A i když se po návratu musel česky učit znovu, Čechy jeho domovem nikdy být nepřestaly. A my můžeme jen doufat, že by byl na svou vlast pyšný i dnes.
Jana Hubáčková. 3. C
Slavné dny:
https://www.slavne-dny.cz/episode/10010465/den-narozeni-karla-iv-14-kveten
Videa k tématu:
https://www.youtube.com/watch?v=vdDj2-cYVsA
